Beaux {bó} | Trika s potisky od výtvarných umělců

Label BEAUX {bó} přichází na český trh s nezávislou módní tvorbou s cílem nabourat vžité představy o „triku s potiskem“ propojením současného výtvarného umění se street wearem. Transformací výtvarných děl z pláten, grafik a zdí na oblečení kvalitních střihů a materiálů vznikají za aktivní účasti umělců ucelené autorské kolekce v limitovaných edicích.


Papírový hlavy | Odkaz českého undergroundu ve vizuálním umění


Vernisáž

16. září 2010 od 19 hodin v Trafačka Aréně (Kurta Konráda 1, Praha 9)

Výstava

16. 9. - 3. 10. 2010 Galerie Trafo (Kurta Konráda 1, Praha 9)
16. 9. - 10. 10. 2010 Cafe galerie Decada (Vacínova 10, Praha 8).


Vernisáží 16. září v Trafačka Aréně odstartuje výstavní projekt Papírový hlavy, jehož cílem je nový pohled na básnickou tvorbu českého undergroundu z doby před rokem 1989 očima mladých výtvarných umělců. Na vernisáži vystoupí patron projektu skupina PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE, uvidíte také divadelní performance a magickou fireshow AMANITAS, večer volně zakončí DJský set POXXOXO DJs.

Papírový hlavy představí názory a náhledy současné generace na životní pocity umělců tvořících v nelehké době a pokusí se nalézt témata, která obě skupiny, starší i mladší, spojují, i rozdělují. Prostředkem ke generačnímu propojení se staly dvě odlišné formy uměleckého vyjádření – básnická tvorba a výtvarné umění. Texty undergroundových básníků Egona Bondyho, Petra Lampla, Milana Kocha, Pavla Zajíčka, Věry Jirousové a dalších posloužily jako inspirace umělcům do 35 let, kteří je výtvarně zpracovali.

"Těmto textům je společná existenciální tematika a důraz na zcela svobodné nahlížení životní reality, přičemž název výstavy přímo odkazuje ke kořenům tvorby skupiny Plastic People of the Universe, jež byla vždy úzce svázána s tím nejlepším, co přinášela naše soudobá poesie. Plastici totiž důsledně zhudebňovali básně domácích autorů a ať již se jednalo o autory přímo zakazované a pronásledované, či sice nezakázané, ale také nepovolené, vždy měli něco společného: pohled na okolní svět „reálného socialismu“, který jim často připadal jako jedno velké panoptikum, v němž různí paňácové hrají své podivné hry. Přitom lepší vyjádření tohoto pocitu než najdeme v názvu Wernischovy básně Papírový hlavy bychom asi těžko hledali,“ vysvětluje publicista a autor koncepce Josef Rauvolf.

Výsledkem výstavy bude srovnání společných témat a pocitů autorů, žijících a tvořících ve zcela odlišných historických dobách a společenských i tvůrčích podmínkách. Na styčných bodech obou generací pak výstava ukáže, nakolik je odkaz undergroundu aktuální, a také, do jaké míry jsou či nejsou životní pocity undergroundových komunit nadčasové a nezávislé na společenské, politické a ekonomické situaci.

Osloveni byli umělci do 35 let. Tato věková hranice symbolizuje celkovou oddělenost generace lidí, kteří v minulém, totalitním režimu žádným způsobem profesně nepůsobili. Tvůrčí uchopení životní reality undergroundu jim zprostředkovala básnická díla generace, která v socialistické společnosti, respektive na jejím okraji, prožila velkou část svého produktivního života.

Kurátorka výstavy Terezie Honsová doplňuje: „Technika uměleckých děl nebyla blíže specifikována, oslovila jsem umělce pracující s odlišnými médii. Výstava tak bude zajímavá variabilitou a osobitostí výsledných děl z okruhu malby, fotografie a konceptu, naleznete na ní také objekty a videoinstalace.

Výstavu doprovodí reprezentativní katalog, který je současně originální publikací trvalé hodnoty - reedicí vybraných básní a jejich unikátním výtvarným zpracováním.

Projekt je věnován památce Milana a Mirky Kochových.
Pořadatelem je občanské sdružení Inter-Art.


Projekt je realizován za podpory Nadace Vodafone Česká republika.


Více informací o projektu najdete na www.papirovyhlavy.cz

Projekt Pod čarou 4

Mladým uměním tentokrát ožily prostory Haly Alta 23 na Výstavišti, a to dne 15. ledna od 20 hodin. Projekt Pod čarou je výstavou studentů nepřijatých na vysoké umělecké školy, kteří se znovu hlásí a rádi by svá díla představili nejen profesorům vysokých škol, ale i veřejnosti. Letos se konal již 4. ročník. Vystavovalo na 33 začínajících umělců a umělkyň v zastoupení těchto uměleckých škol:

  • Akademie výtvarných umění v Praze
  • Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
  • Akademie múzických umění v Praze (HAMU, DAMU, FAMU)

Vernisáž byla již tradičně obohacena o bohatý doprovodný program tvořený hudební produkcí, taneční performance a videoprojekcí. Zahrála živá kapela 4 Signs a dále se představili DJs Bonus, Gothaj junior a Shuffle & Revival.

Celý projekt vznikl za účelem podpory a poskytnutí možnosti prezentace mladým umělcům, kteří nebyli přijati v závěrečných kolech přijímacích zkoušek na vysoké umělecké školy. Zakladatelka projektu Bára Pivoňková vysvětluje: “O studiu na těchto školách je stále veliký zájem, a často mohou být závěry přijímacího řízení zavádějící. Tato výstava je mimo konzultací s danými profesory dobrým způsobem, jak prezentovat svou práci v konfrontaci s ostatními.“

Výstava se koná vždy v termínu před následujícím přijímacím řízením, zpravidla v období ledna, a jsou na ni pozváni i profesoři daných ateliérů. Projekt je otevřen všem uměleckým směrům a v tomto roce se podařilo zapojit i HAMU a DAMU, výstava tak byla o mnoho rozmanitější. Výběr vystavovaných prácí nepodléhal žádnými formálními omezeními, k nalezení zde byla malba, fotografie, sochy, instalace zvukové - audiovizuální, filmy atd.


Tisková zpráva (doc) (pdf)
Plakát

Fifty-Fifty | Gender, porno a umění


26. 9. - 14. 10. 2008, Hala C (Drahobejlova 17a, Praha 9)


Projekt byl zaměřen na téma pornografie v současném výtvarném umění a zúčastnilo se ho na 20 umělců. Smělý kurátorský projekt byl představen v Hale C, jejíž rozsáhlé tovární prostory umožnily instalaci poměrně velkého počtu rozmanitých děl. Cílem nebylo vybrat nějakou reprezentativní selekci, ale ukázat především rozmanitost tohoto společenského, mediálního i vizuálního fenoménu. Nešlo jen primárně o zachycení nahoty, sexuálních pozic, perverze, ale především o umělecké i společenské stanovisko, které díla zaujímají z genderového hlediska. Cílem také nebylo držet se rozdělení na vysoké a nízké umění, protože to v tomto tématu z podstaty věci nejde.

Výstava byla zahájena vernisáží ve čtvrtek 25.9 2008. Součástí večera bylo divadelní představení Spitfire Company, která předvedla Ženský divadelní improvizační punk Porno, art a já. Večer volně uzavřela tančírna Dje Mefa.

Výstava byla rozdělena na tři části tak, jak většinou škálu od umění k pornografii rozdělujeme, čili hard (tedy klasické porno), soft (tedy erotika) a „umění“ (to, co nazýváme opravdovým uměním). Každý z představených umělců k tématu přistupuje jinak, těžko navíc rozlišíme hranici mezi inspirací pornem (tedy něčím, co vnímáme obecně negativně, kriticky) a inspirací sexem (který má mezi uměleckými tématy až prominentní, odvěké místo).

Kurátory výstavy byli Jana Kubátová z neziskové organizace Exhibit, o. s. a Ladislav Zikmund z teoretického serveru obrazar.com, který se tématy genderu, sexuality a mentality v oblasti umění dlouhodobě zabývá.


Projekt byl realizován za podpory Nadace Vodafone Česká republika.


KGB vs. VB = dobře naprogramovaný hnětač


22. 5. - 1. 6. 2008, Hala C (Drahobejlova 17a, Praha 9)


Záměrem projektu byla konfrontace ateliéru Nová média 2. Veroniky Bromové (AVU) a ateliéru Kurta Gebauera Socha I. (VŠUP). Jako forma vzájemné konfrontace byla zvolena společná výstava. S nápadem realizace tohoto projektu přišli vedoucí pedagogové obou ateliérů. Dle mínění studentů se nabízel podnětný potenciál ve spojení nových médií se sochařstvím. Dalším podnětem byla společná prezentace "konkurenčních" škol. Na výstavě svá díla představilo celkem 39 umělců. Podtitul výstavy, dobře naprogramovaný hnětač, nezavazoval zúčastněné tvůrce k řešení jednotného zadání, což jim poskytlo neomezenou tvůrčí svobodu.

Výstava neměla kurátory v pravém slova smyslu, spíše koordinátory z řad studentů obou ateliérů (Terezie Honsová za AVU Adam Rybka za VŠUP) a z neziskové organizace Exhibit (Lenka Šindelářová), která projekt zaštítila. Vernisáž výstavy proběhla ve čtvrtek 22. května a byl na ní představen velmi pestrý doprovodný program: punková skupina Papírový panenky, jazzová formace Tajná chuť, skupina VB, DJ Robot; dále byla k vidění netradiční módní show Kolouchův sen.

K vidění byly sochy, obrazy, prostorové a interaktivní instalace, pure data, fotografie, videa, animace a kresby. Výstavu se podařilo zrealizovat podle očekávání. Vernisáž výstavy navštívilo kolem pěti set návštěvníků, bohužel na ní však došlo k znehodnocení klauzurních prací studentů, umístěných v zadní části haly. Několik děl bylo posprejováno, pořezáno či ukradeno. Vše na místě řešila policie. I tímto smutným způsobem se organizátorům akce podařilo nabýt nových zkušeností, které jim naštěstí nevzaly chuť k přípravě a realizaci dalších projektů.


Projekt byl realizován za podpory Nadace Vodafone Česká republika.


Neděle Jinak


9. 3. 2008, Hala C (Drahobejlova 17a, Praha 9)


Akce měla za cíl prezentovat chráněné dílny vybraných neziskových organizací, zabývající se lidmi s různým druhem postižení nebo ohrožené závislostí.

Každý bez jakékoliv výjimky či omezení zde dostal příležitost podílet se na bohatém a rozhodně různorodém programu dne. Hlavním prvkem bylo představení chráněných dílen veřejnosti formou informačních a prodejních stánků nebo výstavou fotografií, obrázků či videí z dílen. Někteří si také se svými klienty připravili zajímavé workshopy a ukázky prácí, kterými se v dílnách zabývají. Veřejnost tak dostala příležitost zakoupit si na akci zajímavé výrobky klientů dílen, ale i na vlastní kůži zkusit řemeslnou práci.

Obdobných organizací, které pomáhají sociálně slabším jedincům zařadit se alespoň z jisté míry do normálního života je zejména v Praze několik. Kapacita nebo možnosti jsou však stále značně omezené a proto je jakákoliv další aktivita přiblížit a seznámit tyto lidi s veřejností více než potřebná.

Linda Šilingerová z Kultury jinak, o. s. k tématu dodala: "Naše občanská sdružení si tento fakt uvědomují a nechtějí zůstat k tomuto problému lhostejní. Každý jedinec by měl dostat příležitost prezentovat svou kreativní stránku osobnosti, a proto chceme pomoci lidem - zdravým i postiženým - nalézt důvěru ke své vlastní tvořivé individualitě. Stejně tak si vážíme velkého přínosu práce lidí, kteří tyto organizace provozují."

Program:
Uzavřený program pro klienty:
12.30 - 13.30 Fireshow.cz - žonglovací workshop
13.30 - 14. 30 Delos.cz - muzikoterapie
14.30 - 15.00 ROZTRoušená SYMbióza - GRANDERANDE aneb podivuhodna cesta Emana od lavičky k lahvičce - pantomima


Otevřený program pro všechny:
15.00 - 16.00 kapela 4sing
16.00 - 18.30 prohlídka stánků, projekce filmů z dílen, workshopy které si dílny připravily
18.30 - 19.30 kapela Moonflowers
19.30 - 20.00 - ROZTRoušená SYMbióza - Mrtvá romace: výrazový tanec
20.00 - 21.00 kapela Pampalini funky jam
21.00 - 22.00 - 4. kapela - Dup in da trip


Projekt byl realizován za podpory Nadace Vodafone Česká republika. Ve spolupráci s Kulturou Jinak.


meziHra


17. - 23. 11. 2007, Hala C (Drahobejlova 17a, Praha 9)


Kolektivní výstava meziHra byla reprezentativní ukázkou toho, co se v současném umění odehrává na poli nekomerční scény. Ústřední myšlenkou byl pokus o vytvoření divácky přitažlivé, hravé výstavy, která by prokázala schopnost obstát, zaujmout a zároveň naplnit více méně tradiční umělecké nároky v netradičním prostředí prostřednictvím co možná největšího množství klasických i nových médií. Výstava neměla žádné jednotící téma, nezaměřovala se na konkrétní výtvarnou techniku a práci jednotlivých umělců nespojovaly ani společné ambice. Na výstavě bylo možné setkat se s malbou, grafikou, fotografií, podivuhodnými objekty nebo videoartem. Umělců, kteří se na výstavě podílelo, bylo kolem třech desítek.

Součástí vernisáže, která se uskutečnila dne 16. listopadu 2007, byl bohatý doprovodný program v podobě divadelního představení Demago Theatre, čtení básní a filmové projekce Güntera Hujbera a hudebního vystoupení Moniky Načevy a DJ Five.

MeziHra byla společným projektem Kultury Jinak a Exhibitu, o. s. Tyto dvě organizace navázaly spolupráci, aby společnými silami přispívaly k tak potřebnému rozvoji nezávislé kulturní scény a umění v hlavním městě Praze. Umělci měli možnost svobodně a naplno naložit s celým prostorem haly a aby sestavit expozici svých děl podle vlastních představ.

Spoluorganizátorka výstavy Linda Šilingerová o projektu řekla: „Od umělců jsme očekávali, že využijí továrnu i pro vznik nových artefaktů vytvořených speciálně pro tuto výstavu, přímo na místě. Věřili jsme, že tento nápad může návštěvníky pobavit trochu víc než klasická konzervativní výstava v galerii s uhlazenou sterilní instalací na bílých stěnách.“

V dnešní době velmi těžko nacházíme něco nového, originálního, nečekaného a tento jev se čím dál častěji projevuje i v umění. Umělecký svět je přehlcen pesimismem, depresí, individualismem a rychlým životním stylem. Cílem MeziHry proto bylo, aby se umělci i návštěvníci výstavy, byť jen na malou chvíli, dokázali zastavit a vymanit se ze shonu městského života, aby se rozveselili a společně se zamysleli nad nevinnou hrou, kterou mohou prostřednictvím barev a tvarů v umění objevit. Vždyť celá umělecká tvorba představuje jakousi hru, která se v našem vědomí může přenést do úplně jiného světa, oproštěného od reality všedního dne. Proto byl při výběru umělců kladen důraz především na originální stránku jejich tvorby. V rámci dodržení koncepce projektu byla uchována rovnováha zastoupení mezi profesionály a „novými jmény“, která zde zastoupili například studenti a absolventi Akademie výtvarných umění v Praze. Nezanedbatelným přínosem bylo i zařazení autorů, kteří se teprve dostávají do povědomí umělecké scény. Výstava tak byla i jakousi konfrontací mezi zavedenými autory a umělci-samouky, kteří za sebou nemají výtvarné školy ani štědré mecenáše. Návštěvníci dostali příležitost zamyslet se nad tím, zda není škoda tyto nadané, ale dosud neznámé talenty více podporovat, o což se soustavně snaží obě organizující neziskové organizace.


Ikony všedního dne | Gender v umění


•    9. - 18. 11. 2007, Galerie Trafo


Ikony všedního dne byly prvním projektem z pásma genderově orientovaných výstav. Cílem bylo reflektovat sociální témata v umění a ústředním motivem vystavovaných děl zde byl „gender“, jakožto sociální konstrukce, do jejíchž škatulek nelze bezproblémově zařadit každý jev kolem nás se odehrávající a s genderem související.

Každý jedinec se se svou pohlavní (resp. genderovou) příslušností vyrovnává jiným způsobem. Umělci mají výsadní možnost reflektovat ve svém uměleckém projevu mimo jiné i vnitřní procesy plynoucí z vlastní genderové příslušnosti. Někteří umělci mají potřebu tyto „stresy“ ve svém umění filtrovat, jiní nikoliv. Existuje mnoho cest, jak téma uchopit a tento proces je plně závislý na individualitě každého umělce. Projekt Ikony všedního dne představí skupinu umělců, která ve svých dílech gender uchopuje tak, že se vyhýbá přímému zobrazování nahých těl a využívá spíše konceptuální postupy typické pro postmoderní svět. K uchopení genderových témat slouží systémy znaků a symbolů, parafrází a narážek, ironie a výsměchu; přičemž důležitým prostředkem je zde jazyk a jeho analýza. Toto umění kriticky nazírá mnoho genderových témat jako například tradiční zobrazování žen jako pasivních objektů touhy, stereotypní nazírání na ženy a muže ve společnosti, stereotypní nazírání ženské a mužské sexuality, diktát ženské krásy, atp.

Výstavy se zúčastnilo 12 umělkyň a 1 umělec; představena byla umělecká díla různých forem – malba, fotokoláž, fotografie, instalace a video projekce.

Ladislav Zikmund o výstavě napsal:"Výběr děl byl značně široký, byť poněkud chybí pohled mužský a pohled jiných genderových skupin, menšin, proudů atd. Přesto je výstava rozmanitá, nabízí mnoho otázek i odpovědí a je ve svém oboru i žánru rozhodně neopomentutelným projektem, na který může být v budoucnu navázáno.


Výstavy v Divadle v Řeznické

Navázali jsme dlouhodobou spolupráci s Divadlem v Řeznické, jejímž cílem je pořádat měsíční výstavy v prostoru divadla, a tím poskytnout našim umělcům možnost prezentovat svá díla nejen virtuálně, ale i „naživo“. Každému umělci je také vždy vyhrazena jedna strana v tištěném programu divadla, kde je obvykle ukázka z díla a odstavec o umělci či vystavovaných dílech. Brožura je široce distribuována, proto se jedná o dobrou příležitost umělce, se i touto cestou propagovat.

Uskutečněné výstavy:

  • Dominika Čapková Kurková (1/2009)
  • Eva Hoserová (12/2008)
  • Jiří Havlík (11/2008)
  • Pavel Holeček (10/2008)
  • Petr Doleček (4/2007)