Papírový hlavy. Proč právě tento název?

Název výstavy přímo odkazuje ke kořenům tvorby skupiny Plastic People of the Universe, jež byla vždy úzce svázána s tím nejlepším, co přinášela naše soudobá poesie – Plastici totiž důsledně zhudebňovali básně domácích autorů, jako byli třeba Ivan Wernisch, Jiří Kolář, Egon Bondy, Fanda Pánek, Milan Nápravník a další.

Ať již se jednalo o autory přímo zakazované a pronásledované, jako třeba Bondy, či sice nezakázané, ale také nepovolené, jako byli Kolář či Wernisch, vždy měli něco společného: pohled na okolní svět „reálného socialismu“, který jim často připadal jako jedno velké panoptikum, v němž různí paňácové hrají své podivné hry. Přitom lepší vyjádření tohoto pocitu než najdeme v názvu Wernischovy básně Papírový hlavy bychom asi těžko hledali. Volba pojmenování celé výstavy byla tedy jednoduchá: Papírový hlavy.

Josef Rauvolf, autor koncepce projektu

 

Text: Ivan Wernisch 
Hudba: Milan Hlavsa 

Podívá se na hodinky 
její pohled zvlažní. 

Pověsí kabelku na kliku 
rozhrne kabát, 
vyhrne sukni, 
roztáhne nohy. 

Opřena o dveře 
dívá se 
přes mužovo rameno 
na telefonní budku. 

Z níž vychází zástup 
tichých dětí 
v bílých komžích 
a s papírovými hlavami 

zvířat... 
...zvířat... 
...zvířat.